Panika z Řecka

1. července 2015 v 14:26 | prvopodstata
....je možná větší, než byste si mysleli.

Publikováno 1.7.2015
grexit
"Evropská komise během krizového vyjednávání o Řecku nikdy nenavrhovala škrty v platech a penzích, chtěla pouze "modernizovat" platové tabulky."
Tuto větu včera pronesl ve svém vystoupení předseda evropské komise pan Junkers. Pozoruhodné tvrzení. Takže všechny ty řeči o tom, že po Řecku bylo minulý týden požadováno další snižování důchodu ( a nyní neřeším jestli oprávněně či ne) byly jen fámy šířené zpravodajskými kanály v Řecku i u nás.

<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<<





Petr Bajnar
Jsme týdny bombardování tvrzeními, že bankrot Řecka ke kterému již mimochodem došlo před 6 lety by vedl ke katastrofě Řecka, zatímco EU na rozdíl od let 2011-2012 by se již skoro nedotkl.
Foto: IMAGO
Foto: IMAGO

Přesto však paradoxně Řekové i po zavření svých bank zůstávají v relativním klidu, zatímco mnozí vrcholní evropští politici po oznámení referenda v Řecku doslova propadli šoku a panice. Někteří dokonce plánují odcestovat do Řecka a vstoupit do kampaně před nadcházejícím referendem. Jak tato kampaň ze strany evropských politiků bude pravděpodobně vypadat již naznačila úvodní Junkerova slova. "Milí Řekové, které máme tak rádi, hlasujte pro přijetí záchranného plánu věřitelů a my již zajistíme, aby jste si již dál nemuseli utahovat opasky a ještě vám dáme nějaký ten bonus navíc."
U mnohých diskutérů pod včerejšími články o vyjádření evropských politiků k řecké krizi zavládlo překvapení. Vždyť odříznutí eurozóny od slabého Řecka může jen EU prospět? Proč tedy ta slova Merkelové o možnosti rozpadu EU?
Domnívám se, že oni diskutéři se dopustili jedné chyby. Hodnotí svět a ekonomiku podle toho, jak jím to prezentují média. Tím se liší od vrcholných evropských politiků, kteří přece jen mají více informací a vědí, že rizika jsou velká. Ty informace máme ostatně i my, jen je zkrátka pod vlivem mainstramové propagandy je nechceme vzít na vědomí.
Vraťme se do roku 2008, kdy vypukla poslední velká finanční a ekonomická krize a položme si otázku o její příčině a řešení. Odpovědi na tyto otázky jsou jednoduché a známé. Příčinou byly hypotéky vlastníků čerstvě postavených domů v USA a dluhy bank. Řešení spočívalo ve vystěhování se z domů těm, kteří nebyli hypotéku schopni zaplatit, v sanací bank ze státních rozpočtů a pak garance států na 100% vkladů v bankách. Soukromé dluhy se přesunuly v dluhy států. Jedna finanční bublina byla nahrazena druhou. Skvělé řešení. Centrální banky přece mohou natisknout libovolné množství peněz a každý dluh se tím vyřeší.
Jenomže tak jednoduché to není. Lidé to musí zbaštit. Musí nadále věřit, že dolar či euro mají skutečnou hodnotu. A proto se musí hrát divadlo, třeba to o pomoci Řecku. Vyhlásí se, že výměnou za reformy bude Řecku pomoženo. A panečku ono to funguje. Lidé buď křičí, že by se již měla ukončit pomoc "líným Řekům", nebo mluví o nutnosti pokračování solidarity s Řeckem. Ale málokomu dojde to, že nejde o nic jiného než o transfer peněz do soukromých bank od daňových evropských poplatníků v němž Řecko funguje jen jakýsi černý kůň.
Položme si ještě jednu otázku. Co by se stalo, kdyby lidé z různých důvodů přestali důvěřovat finančním institucím, dluhopisům atd. a začali by hromadně vybírat své vklady. Byly by banky a nakonec díky garancí vkladů státy schopné jím tyto peníze vyplatit? Ano byli. Ty peníze by opět jednoduše natiskly. Jenže lidé a investoři by to již nezbaštili. Všichni by si rázem uvědomili, že peníze, které je možné v libovolném množství natisknout jsou bezcenné. Všichni by se rychle snažili peněz zbavit a vyměnit je za něco hmatatelnějšího. Brzy by se hodnota peněz změnila v cenu papíru na kterém byly natisknuty.
Myslím si, že právě o to se zde hraje a z toho mají politici strach. Každá bublina jednou praskne a tak musí prasknout i tato. To je prostě přírodní zákon.
Paní Merkelová včera prohlásila. " Když zmizne v Evropě solidarita, nastane konec EU". Myslím, že má velkou pravdu. EU je založena na krásné myšlence sjednocení. Bohužel praxe v reálné EU je jiná. Neovládá jí solidarita, ale sobecké zájmy jednotlivých států a globálních elit. A proto dříve, či později skončí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.