Dráček?!. Dnes ostřejší vtípek.....

23. června 2015 v 2:54 | prvopodstata tm převzato |  Vtípky
Vkupé vlaku nás sedělo pět a na další zastávce k nám přistoupila mladistvě vypadající dáma
s chlapcem, který, jak se později ukázalo, nebyl syn, ale vnouček.
Spořádaně jsme oba dva pustili na místa, která i navzdory špinavým oknům umožňovala hezký
výhled na ubíhající, takřka jarní krajinu.

Chlapec chvíli pozoroval okolní svět. Ten ho ale omrzel, a tak začal očima těkat po kupé,
až ho na stěně zaujala sprejem vyvedená kresba, které jsme si my dospělí ani nevšimli.
Na umakartovém podkladu se skvěl červený kosočtverec s čárkou uprostřed.
K dokonalému provedení měl daleko, ale malba svůj účel splnila,
protože každý bezpečně poznal, o co se jedná.

Až na malého chlapce.

"Babí, co je to tam namalovaný?" Pro něj neznámý druh "smajlíka" ho zřejmě zaujal.

"Kde myslíš, Kubíku?"

"No přece naproti nám, na stěně," ukázal chlapec na nestydatou malůvku.
Na čele jí vyskočila ustaraná vráska. I my ostatní zpozorněli
a se špatně skrývanou škodolibostí vyčkávali, jak se ta dobrá žena se zapeklitou situací popere.
Prala se statečně.

"To je… to je…" přemýšlela usilovně, čím ukojit vnoučkovu zvědavost, až ji osvítil duch svatý.
"To je přece dráček!" zašvitořila s líbezným úsměvem a nás, škodolibý,
obdařila vítězoslavným pohledem. Zdálo se, že trapas je zažehnán, atmosféra v kupé
se opět uvolnila a všichni přítomni se vrátili ke svým myšlenkám.
Ne tak chlapec.

"Jakej dráček, babi? Myslíš jako ten na pouštění?" Babička, čelíc další zvídavé otázce,
nešťastně vzdychla a očima k nám vyslala signál SOS. Nikdo jí však záchranné lano nehodil.

"No ano, Kubíku, takovej, co ti udělal táta na podzim, pamatuješ?" improvizovala statečně.
Chlapec se zamyslel. Tak dráček, hmmm.

"Hele, babi, a nepotřebuje ten dráček vocas?" Dvěma spolucestujícím už cukaly koutky úst
a paní začala rudnout.

"Tenhle dráček asi ne," hlesla babička.

"To je divný, každej správnej dráček by si vocas zasloužil," mudroval vnouček.

"Tak tenhle ho nemá!" odsekla mu babička. Očividně jí docházela trpělivost i fantazie.

Mladý se ale nedal a bezděčně utahoval šrouby.

"Babi a ty máš dráčka?" Babi polil pot a polovina kupé se odebrala na chodbu,
odkud se ozývaly salvy dosud zadržovaného smíchu.

"Já už dráčky nepouštím," odpověděla ta dobrá žena žalostně.

"Protože už dráčka nepotřebuješ!" triumfoval chlapeček a zbylé osazenstvo propuklo
v řehot. Babička se blížila infarktu a vnouček dál bezelstně rozvíjel svou ďábelskou teorii:

"Ale když jsi ještě dráčka mívala, tak jsi vocas chtěla, ne?" To už smíchy slzelo celé kupé
i chodba před ním. Na nebohou ženu to ale bylo příliš a bouchly saze.

"Chováte se jako primitivové!" rozječela se na nás. "Čemu se smějete?
Jak asi vypadám před tím klukem?!"

Nenápadná studentka v brýlích, která seděla naproti, poprvé zvedla hlavu od své učebnice
a do nastalého ticha ke všeobecnému zděšení pravila: "Jako dráček?"
 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mirkan Mirkan | 23. června 2015 v 5:34 | Reagovat

Děkuji :-)  máme krásný jazyk,můžeme říci bez uzardění-spousta věcí je na draka

2 velka morava velka morava | E-mail | 23. června 2015 v 6:30 | Reagovat

Tohle dokáže napsat jen život.....je to hodně ale hodně doré

3 Mirkan Mirkan | 23. června 2015 v 7:29 | Reagovat

Je to jasné -zadejte na Googlu -šifra praotce čecha :-)))))))

4 mg mg | 23. června 2015 v 8:54 | Reagovat

:-) geniálne. Ďakujem.

5 marcela marcela | 23. června 2015 v 8:55 | Reagovat

Dobré ráno...téééda :))) pane “ marný “ já koukala a v prvé chvilce myslela, že nejsem ani na prvopodstatě, dobrý vtípek, který mně " hodil " zpátky v čase, kdy cestovala jsem často vlakem s malým synkem a někdy mi též bývalo  " horko " z jeho otázek, na  dráčka, ale nedošlo. :)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.