Francie uznává alternativní měny.....

15. května 2015 v 0:54 | prvopodstata tm převzato |  Články
....nezbývá vládám totiž nic jiného, než povolit lidem alternativní měny, protože výměnný systém pro lidi je smrt jakéhokoliv finančního systému. Stojíme krátce před jeho zhroucením.....
Bylo by dobré se zamyslet nad níže uvedeným článkem autora Zbyňka Fialy, který vše zesumíroval dohromady.

Zbyněk Fiala

12.5.2015 Vaše věc

Má to funkci peněz, dá se jimi platit, ale vydává je někdo jiný než centrální banka - jejich emise je pod kontrolou místních samospráv. Ve Francii běží už třicet projektů takových místních peněz (lokálních doplňkových měn - MLC) a třicet dalších se připravuje. Umožňuje to zákon o sociální a solidární ekonomice, který byl přijat loni v létě. První zkušenosti s jejich použitím posbírala oficiální studie zadaná francouzskou vládou, kterou lze najít na webu Strany evropských zelených.

Zde:
http://eelv.fr/2015/04/13/eelv-se-felicite-de-la-publication-du-rapport-sur-les-monnaies-locales-complementaires/

Už to nejsou jen občanští nadšenci, kdo se pokouší doplnit lokální ekonomiku o alternativní měnu, která má překlenout nedostatek peněz v místě. Ve Francii se do toho pustily i místní samosprávy, protože zákon to už rok umožňuje.

Výhody jsou jasné. Lokální doplňkové peníze si můžete vydělat jen v daném místě a platit se jimi dá také jenom za to, co v daném místě vzniklo. Oběhu místních měn pomůže, když se jimi dají platit také místní poplatky a daně.

Příklad použití: Místní zemědělec prodá prase hostinskému, a ten má mezi hosty partu zedníků, která rolníkovi opravuje stodolu. Alternativní měny mají umožnit, aby běžný ekonomický život pokračoval i tam, kde vyschly úvěry v bance.

Už to také není pochod bažinou nejistého právního prostředí. Právní zakotvení lokálních doplňkových měn nabídl zákon o sociální a solidární ekonomice z července minulého roku. Výzkum, který zadali na počátku roku 2014 Cécile Duflot, tehdejší ministr pro rovnost teritorií, a Benoît Hamon, tehdejší ministr pro sociální a solidární ekonomiku a spotřebu, byl nyní shrnut do zprávy Jiné měny pro jinou prosperitu. Zpráva je webu Strany evropských zelených. Vedle toho byla zpracována i další zpráva, tentokrát Výborem pro sociální otázky a životní prostředí, který má funkci francouzské tripartity.

Dozvídáme se o tom z článku spoluautora zmíněné vládní zprávy Christophe Fourela, který byl publikován v internetovém ekologickém deníku Reporterre. Upozornila na něj Alternativa Zdola a o tento zdroj se také opírám.

V srdci kapitalismu klíčí nová ekonomie

Lokální komplementární měny (MLC) pronikají mezi aktuální politická témata ve Francii. Skutečnost, že byly zveřejněny hned dvě výzkumné zprávy současně, signalizuje, že politici pohlížejí na tento jev s rostoucím zájmem.

První z těchto zpráv, nazvaná Jiné měny pro novou prosperitu, je výsledkem výzkumu, který zadali na počátku roku 2014 Cécile Duflot, tehdejší ministr pro rovnost teritorií, a Benoît Hamon, tehdejší ministr pro sociální a solidární ekonomiku a spotřebu. Druhá zpráva Výboru pro sociální otázky a životní prostředí (Conseil economique, social et environmental - CESE) - se zabývá obšírněji jak uvedenými lokálními komplementárními měnami MLC, tak měnami virtuálními, jako je bitcoin.

Není náhoda, že obě zprávy vyšly současně, i když každý z dokumentů přistupuje k tématu trochu jinak. Zpráva CESE (francouzská tripartita) se vyslovuje pro integraci těchto iniciativ, zatímco první zpráva vyznívá více ve prospěch rozvoje MLC. Opírá se o výzkum, který přispěl k doladění pravidel MLC v příslušném zákoně o sociální a solidární ekonomice (ESS), přijatém v červenci 2014.

Klíčový je článek 16 zmíněného zákona ESS. Byť je velice stručný, přesto představuje v Evropě unikátní krok. Povoluje totiž emisi MLC jako platidla, neboť takové měny spadají do rámce struktur, které jsou součástí sociálního a solidárního sektoru, upravovaného zmíněným zákonem.

Vznikl tak základ pro zajištění rozvoje alternativních měn, přestože se ve Francii objevily teprve nedávno. První, l'Abeille, vznikla ve Villeneuve-sur-Lot před pěti lety. O něco později, v roce 2012, zahájila v Toulouse oběh "občanská měna" Sol-violette. Od té doby se tyto iniciativy znásobily, takže dnes najdeme na francouzském území asi třicet takových měn. Stejný počet se jich připravuje. A dnes už je prosazují místní samosprávy, zatímco dříve byly emise MLC prosazovány hlavně nezávislými občanskými iniciativami.

Francie se tak zařadila do hnutí, které působí téměř ve všech zeměpisných oblastech světa, snad s výjimkou (dočasnou?) východní a střední Evropy. Francouzské projekty se odvolávají zejména na zkušenosti bavorské regionální měny Chiemgauer, vzniklé v roce 2003.

První moderní komplementární měny vznikaly už v 30. letech minulého století zejména v Rakousku a Německu jako účinný místní lék na krizi. Teď byla navíc ve hře nedůvěra k oficiálnímu peněžnímu systému po finanční a měnové krizi z roku 2008.

Zastánci MLC zdůrazňují tři cíle emise těchto peněz. Především je to lokalizace transakcí, která usiluje o to, aby zisky z místní produkce byly využity na stejném teritoriu, kde vznikly. Nechce národní měnu úplně nahradit. Nabízí doplňkový oběh, který má posílit a propojit poptávku a nabídku na místní úrovni.

Za druhé, lokální měny mají podpořit lokální směnu ku prospěchu obyvatelstva. Nehodí se pro hromadění bohatství. Jejich smyslem je oběh, propojení tepen, které byly přerušeny nedostatkem peněz z běžných příjmů nebo úvěrů z banky. Pokud mohou lidé pracovat a být užiteční pro své okolí, je nedostatek peněz nesmyslnou bariérou, která brzdí ekonomickou aktivitu. Cílem je nezávislý místní ekonomický, lidský a společenský rozvoj. Zapojení MLC tak provázejí i různé formy angažovanosti a družstevnictví.

A za třetí, místní měny pozměňují i samotnou praxi směny. Sociální skupiny, které se jí účastní, se více zaměřují na odpovědnou spotřebu a formulují cíle rozvoje v kategoriích udržitelnosti a etiky. MLC současně kladou důraz na to, aby směna měla co možná osobní charakter.

Je ještě brzy na to, abychom mohli říci, zda se sociální, ekonomický a politický dopad MLC a jeho deklarované cíle dlouhodobě prosadí. Nabídka alternativních měn je dosud velmi nízká (v hodnotě několika desítek tisíc euro). Nicméně jsou zde projekty, jako eusko v Nizozemí, zavedené před dvěma lety, které dokazují, že jejich dynamika může být velmi silná, pokud vznikají v ekosystému, který si váží místní identity a sdílení hodnot.

Šíření MLC není módní záležitostí. To se jen podařilo prolomit blokádu spočívající v přesvědčení, že emise peněz je výlučnou věcí bank a států. Pozornost k MLC přitáhly - jako vždycky - období krize a zoufalství. Ale MLC nemusí být omezeny jen na obranářské boje. Rýsuje se jiná ekonomika, která převrací vztah mezi produkováním komerčního a lidského bohatství.

Belgický teoretik bankovnictví Bernard Lietaer, skutečný guru alternativních měn, k tomu říká:

"Měna nesmí zůstat vně obav a starostí, představujících výzvy naší doby, jako jsou klimatické změny, degradace prostředí, hladomory, vyčerpávání zdrojů, demografická exploze…." Francouzští autoři proto vidí další naději: K většímu rozšíření alternativních měn a jejich společenského i enviromentálního étosu by mohla výrazně přispět také konference o klimatu, která se bude konat v Paříži na konci letošního roku.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dit Dit | 15. května 2015 v 9:29 | Reagovat

My už dlouho u nás na vesnici máme vlastní měnu, nejsme žádná satelitní oblast, takže se tu drží často naše měna  a to je:
Sousedka je švadlena, já potřebuji něco spravit a mám vejce, ona ne a směníme. Soused potřebuje něco pomoct, pomůže se a on dá slivovici, ten má králika, ten brambory a směnujeme. Nikdy mě to nenapadlo, ale až po přečtení tohodle článku si vlastně uvědomuji, že to tu máme léta zakořeněné a často funguje. Soued má pilu, dá nějaké to dřevo na oplátku dostane domáci slivku, pozvání na zabijačku,ohatou vejslužku, páč on prasata nechová...těch směn tady je hafol. Já jsem mladá, ale pokračuji v tradici.

2 ôk ôk | 15. května 2015 v 9:57 | Reagovat

"Ptaly se často také děti. „Jak to zvládáte s cukrovkou?“ zeptal se asi osmiletý chlapec. „Hrozně špatně. Cukroví mně začalo chutnat teprve tehdy, když mně ho doktoři zakázali,“ odpověděl prezident. Další chtěl vědět, jak hlava státu vnímá červené karty. „Jako příjemné koření v polévce,“ vyjádřil se prezident. Poté se tázal hoch, jak se Zemanovi líbilo, když po něm házeli lidé vajíčka. „Přál bych si, aby kromě vajíček po mně házeli i rajčata a občas kousek klobásy. Lečo už si udělám sám,“ řekl s úsměvem Zeman a lidé vyprskli smíchy."
http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/-Masova-demonstrace-zasmal-se-Zeman-peti-cervenym-kartam-a-citoval-hlubokou-pravdu-od-Stalina-375201

3 FL FL | 15. května 2015 v 12:29 | Reagovat

Dvě křídla globálního prediktora aneb kdo nám vládne a jak ho poznáme.
http://aeronet.cz/news/dve-kridla-globalniho-prediktora-aneb-kdo-nam-vladne-a-jak-ho-pozname/

4 Levičan Levičan | 15. května 2015 v 12:49 | Reagovat

ono je to sice pekne ... ale nikto tu nespominal problematiku UROKU ... ked ta nova mena bude sluzit aj na "obchodovanie s nou" alebo staci ze len niekto z tej NOVEJ MENY niekomu pozicia s tym ze chce naspat aj s urokom ... TAK SME TAM KDE SME BOLI a je uplne jedno ci to ostane na danom teritoriu alebo nie .... pretoze peniaze na splatenie urokov nebudu existovat

5 JJ49 JJ49 | E-mail | 15. května 2015 v 23:13 | Reagovat

To je opravdu velkej pokrok, po takový době, po kterou byl budován současný finanční systém jsme došli k závěru, že nejlepší bude když "co si vypěstuju to si taky sním".
A taky nevím co udělá ten hostinskej, když mu dojde pivo? za co ho koupí?, když je pivovar mimo rajon?
Je to bombastickej obchodní system, úplně stejnej jako v té povídce "Slovácko sa nesúdi", kde dva dědkové (pan Kroner a jméno druhého herce jsem bohužel zapomněl)nesli na trh slivovici ale po cestě si jeden od druhěho kupovali hlt za "tri grejcáre", načež všecko vypili a nakonec se pobili, protože tomu jednomu zůstali ty "tri grejcáre" ale demižony měli oba prázdné, načež ten bez "grejcárů" usoudil, že je to nespravedlivé a byla bitva!
Myslím, že je to názorná ukázka toho, že Západ se sice hroutí, ale ještě ke všemu není schopen najít jakékoli řešení.
Bude-li ve státě x měn, je třeba najít způsob jejich směnitelnosti, takže se udělá burza? a hurá jedeme zase od začátku.Nemluvě samozřejmě o úročení a dalších vymoženostech!
Je to podle mně pouze chození kolem horkého problému, kolik si má ponechat majitel firmy a kolik má dát svým zaměstnancům a otázka úroku.
System "co si vypěstuju, to si taky sním" totiž ve své nejčistší podobě vede k tomu, že neodvádím žádnou "nadpráci", kterou si přivlastňuje někdo jiný, a najdu-li způsob jak zvýšit produktivitu, tak vede taky k tomu, že se mi zkrátí pracovní doba.
O kolik se zkrátila pracovní doba po zavedení zpravedlivějšího kapitalistického systému třeba u nás?
Odpovím si sám, o nic, naopak se minimálně zdvojnásobila!
Takže si myslím, vyřešme výše zmíněné problémy a můžeme zůstat u klasické měny! Jenomže ...

6 esterka esterka | 17. května 2015 v 7:33 | Reagovat

Raz som pozerala nejaký dokument, bolo to už dávno, takže neviem ani o akej krajine to bolo. Ale bolo to niekde v Afrike, tam si urobili v rámci mesta tiež svoju vlastnú menu, mali banku, kde si ľudia mohli požičiavať peniaze. A pochvaľovali si to, pretože aj tí najchudobnejší si mohli dovoliť požičať peniaze a nakupovať, kým pri oficiálnej mene nemali možnosť získať žiadnu pôžičku. A taktiež keď začali ponúkať nejaké služby (napr. čistenie topánok a pod.) a platili im mestskou menou, tak sa vyhrabali z najhoršieho. A takto vlastne odstrihli aj obchodné reťazce, lebo ľudia kupovali len u malých obchodníkov za mestské peniaze, hodnota zostala v meste a už sa nevyvážali peniaze do zahraničia, ale kolovalo to na mieste a všetci z toho mali úžitok.

7 ôk ôk | 17. května 2015 v 9:26 | Reagovat

"všetci z toho mali úžitok." -kromě žida. A to se nesmí.

[4]: Mohamedáni mají bankovnictví tak, že půjčku v bance dostanou, ale zaplatí pevný poplatek za službu, ne úrok. Jak když zaplatíš za jakoukoli službu.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.