Proč nefunguje manželství

6. února 2011 v 16:59 | Jiří Woodman |  Články


Jiří Woodman

ghpjtg


Tento článek se původně měl jmenovat VIRTUS JUNXIT MORS NON SEPERABIT a měl být o něčem jiném, ale jak všichni víte, v této realitě vše souvisí se vším a proto je spousta věcí aplikovatelných na věci jiné zvláště pokud jde o symboliku. Určitě jste mnozí přemýšleli o tom, proč se tolik manželství rozvádí a proč vstupuje tolik zla, do momentů, které začínali láskou. Nabízí se odpověď, že je to dobou a jistým trendem. Moje odpověď je o nepochopení lásky, která je ve vztazích často zaměňována se zamilovaností a nepochopení instituce manželství jako takové. Začne to tak, že se zamilujete, tělem vám prochází proud energie, který je cítit ve všech místech a pakliže je vaše zamilovanost opětována, energie se násobí. Naprosto pozbudete rozumu a necháváte se unášet euforií zamilovanosti, od které očekáváte, že bude trvat věčně. Hoříte, dychtíte, toužíte, berete, odevzdáváte, jste jako smyslů zbavení, ale šťastní, přešťastní......Proč, to nemohlo trvat věčně? Již zmiňované smyslů zbavení je parafrází věty láska je slepá. A v tom začíná prvotní omyl. Není to láska, kdo je slepý, je to zamilovanost. Není to láska, kdo má protipól nenávist, je to zamilovanost. Ve skutečnosti je láska jedinou jednosměrnou energií v celém universu. A pohádkové věty jako láska je silnější než smrt, nebo láska i hory přenáší, jsou bohužel jedinou pravdou o této energii, o energii tvoření. A s tímto věděním jsme se do této reality narodili.
Přejděme ale k instituci jménem manželství. Tato dávná instituce je církevním vynálezem, který díky ohraničení volného, dobrovolně přinutil páry lidí ke vstupu do svazku s názvem manželství. Zároveň s tím se zrodili kodexy, které výjimky začaly odsuzovat. Možná je pro vás těžké připustit, že manželství bylo implantováno za účelem kontroly nad rodinami, věřím však, že z následujících řádků pochopíte, že v čistém světě bez mocipánů posedlých kontrolou, by tato ohraničená instituce postrádala smysl. Symbolem manželství je snubní prsten. Kromě toho, že je to pevné a neprostupné ohraničení, které vám ubírá energii, dostávám se konečně k prvopodstatě výše uvedené věty:
virtus junxit mors non seperabit. Napřed se jí dovolím poopravit, její původní opis je převzat ze zednářských prstenů kde tato věta má mít číselnou - gematrickou hodnotu 3160. Správně je posledním slovem nikoli seperabit, ale separabit - separovat. Její doslovný výklad je
CO MOC SPOJÍ, SMRT NEROZDĚLÍ. Virtus je zde myšleno jako moc - moc vědění. Virtus je ovšem překládáno též jako ctnost. Tím se ale dostáváme k tomu, jak byl tento atribut použit k ohraničení završeného slibem a rituálním nasazením tohoto symbolického okovu, jenž má zpečetit a ohraničit to, co bylo doposud volné a čisté.
CO BŮH SPOJÍ, SMRT NEROZDĚLÍ. Zde je vidět, jak lze symboliku použít vědoucími, na nic netušící. Nutno ještě dodat, že snubní prsten měl svého předchůdce prsten zásnubní, který měl případnému sokovi ukázat teritorium, kde nemá lovit, stejně jako v přírodě. Tento prsten ve svém původu nebyl uzavřený kruh, měl mezeru, kterou mohla energie proudit, ač si spousta z vás myslí, že to bylo proto, aby byl flexibilní a dal se přizpůsobit velikosti prstu. Abych uzavřel zednářskou kapitolu, chci ještě dodat, že zednáři jsou a vždy byli pouze muži, kteří se oslovují:"bratře". Není do těchto spolků povolen vstup ženám!!!!!
Manželství bylo tedy implantováno z důvodu kontroly nad rodinou a po dlouhou dobu, byla rodina základem státu. Nemusím zdůrazňovat, že po celou řadu let neměly ženy v těchto svazcích žádná práva a že některá zvěrstva na nich páchána pod rouškou těchto bohulibých svazků, nikdy nespatřily světlo světa. A tak se zrodila emancipace. Bylo by bláhové si však myslet, že ve světě, kterému vládnou muži, se něco takového může zrodit samovolně.

nbiog

Rty, které se dotknou alkoholu, se už nedotknou se nás.

Tento obrázek z dob americké prohibice, jsem vložil spíše pro odlehčení, je zde vidět, že děvčata na nich mají jiný typ problému, než na který poukazují.
Přichází přelom, Rockefellerova nadace začíná financovat hnutí za zrovnoprávnění žen a těm se konečně dostává jakési satisfakce a pocitu rovnosti, který je ovšem pouhou iluzí. Dodnes nejsou ženy ohodnocovány tak jako muži bylo by proto dobré odkrýt skutečné pozadí tohoto přelomu. Do zrovnoprávnění zdaňovali bankéři pouze polovinu obyvatelstva a dalším důvodem byl ten, že děti začali chodit do školy dříve, aby jim mohl být od útlého věku vštěpován model státu jako hlavní rodiny, tříštící tradiční model rodiny. Manželství tudíž nejede po kolejích, které samo postavilo. Ženy ve snaze vyrovnat se mužům začaly přejímat mužské principy a snad kvůli rovnováze muži ženské. Výsledkem toho je, že dnes již není mnoho pravých žen natož pravých mužů. Symbolicky muž rozděluje a žena spojuje a propletením těchto principů vzniká chaos a jistý druh zmatenosti, kdy lidé často nerozumí sami sobě, natož svému partnerovi. Teď už se ale dostávám ke vztahům, což je téma na knihu a ne na samostatný článek. Zpět tedy k instituci manželství. Už to slovo samotné man-žel-ství, kde slovo ŽEL představuje jistý smutek z porušení rovnováhy a symbolického uvěznění něčeho, co bylo volné, čisté a nespoutané. Při vstupu, do tohoto svazku (svazek - svázáno - omezeno) se děje tento rituál.

hfgzs

Žena přichází v bílém ( čistota, nevinnost), muž většinou v černém (zde nejde o symboliku temna) spolu vytváří symbol duality ( černá - bílá, muž - žena, plus - mínus ), spolu předstupují před oltář ( oltář - místo kde se přináší dar jako oběť - svoboda, volnost ). Obřad začíná, na začátku dojde k ujištění, zda jsou partneři obeznámeni se svým zdravotním stavem. (bez komentáře), poté začíná úvodní řeč, po které přichází manželský slib. U slibu se na chvíli zdržím, neboť toto téma je zásadní. Už slib samotný je porušením rovnováhy, když něco slíbíte, rovnováha přichází v momentu, kdy svému slibu dostojíte. Pokud v životě razíte zásadu :"slibem neurazíš", nedivte se potom, že se vám štěstí vyhýbá. U slibu manželského slibujete, až dokud vás smrt nerozdělí, čímž jste porušili rovnováhu na celou dobu vašeho manželství a porušením tohoto slibu ještě víc. Pokud tedy v životě nemusíte, neslibujte. Manželský slib není obyčejným slibem, energetické zesílení slibu docílíte za pomoci rituálu, kterým manželský obřad jest. Dále dochází k ujištění o dobrovolnosti (bez komentáře) a přichází otázka na tělo, berete si dobrovolně (znovu přesvědčení o dobrovolnosti) zde přítomného …… Ano! Zde přítomnou …… Ano! Přichází výměna prstenů, kdy si nenasadí svůj okov každý sám za sebe, ale jsou vyzváni, aby žena nasadila prsten muži a muž ženě. Prsten je symbolická odvozenina od saturnova prstence, který obkličuje svoji planetu. Přichází manželský polibek, který již není polibkem dvou volných milujících se lidí, ale prvním polibkem manželským, rituálně stvrzeným. Přichází k podpisu smlouvy, kde svým podpisem potvrzujete řádky, které jste mnohdy ani nečetli na rozdíl od jiných smluv, pro slepotu zamilovanosti. Do jisté míry by se dalo říct, že jste v pasti, je zde ale dodateček, že svazek může být do dvacetičtyř hodin anulován. Dosti ale strašení, nejde mi o to tuto instituci znehodnotit, už kvůli tomu byť malému procentu těch, kterým to vyšlo. Snažím se jen poukázat na nepřirozenost tohoto útvaru, který by se v čistém světě bez potřeby kontroly, sám nezrodil. Další prvky, které k tomuto aktu patří, jsou různé druhy smluv, jako předmanželská a podobně, kde se vlastně manželé pojišťují (kdyby to náhodou neklaplo), aby nepřišli o majetek. Tyto smlouvy živí a nutno dodat, že velice dobře živí ty nejbezcitnější parazity na těchto institucích - právníky. Je to snad to nejnemorálnější povolání snad krom politiky. Vydělávají na manželstvích, na rozvodech, na neschopnosti lidí se rozumně domluvit. Tím se dostáváme k majetku, který logicky nemůže být předpokladem šťastného manželství, pouze přísnějšího stanovení pravidel. Když jsem zmínil potřebu kontroly, chtěl bych vyzdvihnout, fakt, že komunita či instituce, je vždy lépe pod kontrolou, než jedinec. Co dodat na závěr? Může vůbec být něco takového jako manželství funkční? Zajisté může, protože vždy záleží na pojetí a na osobním, či společném postoji k čemukoliv. Nefungují pravidla, která byla stvořena někým jiným, pouze pravidla, které jste si utvořili sami. Znáte moment, když jste někde ve společnosti a vstoupí pár. Najednou všichni ztichnou a jen koukají, mělo by snad být něco vidět, ale je tu jen ten pár, jenom je jiný. Najednou ticho prolomí věta:"těm to ale sluší", nebo" ti se pro sebe narodili". Okolo tohoto páru se rozprostírá tajemství, které je nepojmenovatelné. Víte vždy, když mluvíte o někom, jak moc ho milujete, tak vlastně obhajujete to, co obhajobu nepotřebuje a pokud potřebuje, vytrácí se čistota úmyslu. Přeji vám všem, buďte jako ten pár, který vešel.

Jirka Woodman
 

16 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 optimista optimista | 7. února 2011 v 8:53 | Reagovat

Manzelstvo ??
.....low theatre, vravia anglicania.

2 oso oso | 7. února 2011 v 9:44 | Reagovat

Jo to mas pravdu, rodinna prostituce.
Ale co ty dvojice co se drzi za rucicky po padesati letech...?? :-!  :-!

3 ivan ivan | E-mail | 7. února 2011 v 11:36 | Reagovat

....plané kecy hento tam hore... ani som to nedočítal celé....
V mojom prípade: prišiel som /na študentskú oslavu/, videl som / prvý krát/
a bola "ruka v rukáve" /až na doraz/...a odvtedy je vždy a funguje spoľahlivo a v pohode už skoro 40 rokov...
a teraz mudrujte "manželskí mudrlanti a teoretici"...

4 bo bo | 7. února 2011 v 13:07 | Reagovat

Ivan, nie som zavistliva, ale  z a v i d i m  ti.
Asi si stretol jednu z tisicich zien, a este -mozno po tisicich rokoch tu , ktora hori druhou castou plamena, jehoz sucastou si aj ty.
Mozno i ja stretnem toho praveho, alebo som ho uz minula...:-DD ?

5 ivan ivan | E-mail | 8. února 2011 v 2:07 | Reagovat

Bo: nemáš čo... každý sme tu na Zemi sám za seba a záleží len na nás samotných aký život prežijeme... bež za svojim "snom", nepodliehaj rôznym "bočným vetrom" a sen sa ti "zhmotní"...
....toho "pravého" pevne verím že stretneš, len sa musíš o to aj ty pričiniť....nie je to až také zložité... ak je tvoj partner tu a začuje volanie, rozhodne sa ozve...
My sme sem prišli do pozemských rodín spoločne v jednom roku a žili 19 rokov zhruba 130 km od seba až kým nenastal čas ... a tak rybička uviazla v račích klepetách...

6 bo bo | 8. února 2011 v 20:42 | Reagovat

Hej, bocne vetry zauradovali, a sen este nie je zhmotneny.
Lenze mam aj taky pocit, ze som sem prisla za inou misiou nez manzelstvo.
Skor som hermit - pustovnik....
a najlepsi priatel moj je BOH.
O tom hovori moje meno.
On dal - On ocakava.
K clanku hore  :
rozumiem plejadskemu ponati partnerstva.

7 cajovnaprozeny cajovnaprozeny | 13. února 2011 v 8:20 | Reagovat

ano, v manželství je nejvíce smilstva....
doporučuju tohle k přečtení a pochopení toho, co jsem řekla..

http://www.duchovnisetkani.cz/rodina/rodice/nastrahy_lasky.aspx

a bolí to, strašně to bolí... :-(

8 bo bo | 13. února 2011 v 9:41 | Reagovat

[7]:
...tento zdroj clanku cize Agape Brno, vam moze pri nejasnostiach vo vasich vztahoch pomoct automatickou kresbou suvztaznosti partnerov. Mne to pomohlo porozumiet, preco to tak dlho bolelo. Vydali tiez knizku o tejto teme, Laska muza a zeny z pohladu dusevnych a duchovnych sil... tak nejak.

9 D D | 13. února 2011 v 10:58 | Reagovat

dlouho jsem tady nebyl a jsem rád,že mohu přispět svým komentářem na toto téma. Sice nejsem ženatý,ale jedno vím jistě. Tohle bych chtěl zažít,znám hodně párů co jim sluší být spolu,ale něco tam vždy chybí. Za to právě Jirky znám dlouho a jeho ženu Moniku taky. Právě Jirka a Monča jsou ti,co vejdou do místnosti a září láskou a něčím co prý nejde popsat a my jen závidíme. Takže jen tak dál,jste učitelé lásky pro ty, co nevěří. Díky
Jirko, tato nová tvář prvopodstaty se mi líbí - supr 8-)

10 D D | 13. února 2011 v 10:59 | Reagovat

mám vás rád prďoši :-)

11 woodman woodman | 13. února 2011 v 13:09 | Reagovat

Díky :-)

12 Básník Básník | 13. února 2011 v 23:23 | Reagovat

:-) Rozhodně to stojí za úvahu.

13 hi hi | 14. února 2011 v 13:40 | Reagovat

....takze preco vlastne nefunguje manzelstvi ?
Je to tym nedodrzanim slubu ?
Ja si
myslim, ze dolezitejsie nez dodrzat slub je skutocne sa snazit o jeho dodrzanie. Ved malokto povie ano a mysli nie.
Uz tym ze vyvijam snahu o udrzanie som posvatil umysel.
Nie ciel je ciel, cesta je ciel.

...nepohladi ma viac ruka, ktora ma udrela.

14 Vladimíra Stehlíková Vladimíra Stehlíková | E-mail | 17. února 2011 v 8:57 | Reagovat

Ahoj Jirko, napsal článek k hodně kontroverznímu tématu. Manželství ano i ne.jsme lidi omylní. Hodně lidí vstupuje do manželství z ideálů tzv pravé lásky, hodně lidí jako třeba já z mladistvé nerozvážnosti, nezkušenosti a naivity, další jsou vyčuranci- jdou po majetku, po moci po zabezpečení sebe a svých někdy narozených dětí. Hodně lidí mají problémy sami ze sebou , nezvládají tenhle svět.. chtějí být s někým...je prostě spoustu důvodů - proč lidi vstupují do svazku s někým...realita někdy bývá  velmi velmi jiná.. někdy nudná, někdy zlá, někdy mak a někdy tak.
Je úplně fuk- jestli máš na vztah papír nebo nemáš papír. jde o jedno- zda žiješ v souladu se svým vlastním desaterem... kdysi jsem si to tak nazvala- můžeš být svině pro okolí, ale nikdy ne pro sebe sama.. protože k čemu je když si lžeš  do kapsy sám sobě..  to je pak už k poblití.. nebo ne?
A tak jsem si kdysi obhájila v rámci svého desatera i nevěru a dnes si obhajuji věrnost..lidi se mění... a někdy prostě není zbytí..jsme tu sice sami pro sebe.. proto jsme se narodili- abychom se na tomto světě něco naučili, aby jsme se stali lepšimi lidmi...ale v určitém momentě.. jsme tu i pro druhé...když dokážeme najít krásu a to hezké v druhém člověku nazvdory nemožnosti to najít... tak se zrodí láska.. s papírem i bez... je to fuk..a v dnešní době jsou lid zblbla z dokonalých USA seriálů a filmů o věčné lásce.. a tak boří něco co se jen kapičku zakymácelo ale co ten zdravý šutr krásné vzájemné lásky má... není to vždycky lehké... ale kdo hledá najde..myslím si, že hledání souznění je práce na celý život... někdo ho hledá v hledání nových partnerů stále. a někdo ho hledá v tom samém...co je vedle něj... :-P

15 Daniel Daniel | 8. dubna 2011 v 0:38 | Reagovat

Proč někdo píše článek o manželství, když to má doma vyřešeno ? mi je divný... :-?

16 marryangel marryangel | Web | 17. června 2011 v 14:36 | Reagovat

Včera jsem se rozhodla že budu právničkou a ted tu čtu jaký to jsou hovada... Vždyt nikomu nic nedělaj, oni nevymýšlej ty papíry... vím že náhody neexistují ale tohle je moc...

17 Honza Honza | 17. srpna 2011 v 22:32 | Reagovat

Tak mám pocit, že tu Jirkův článek spoustu lidí nepochopilo. Musí se to brát jako celek. Jako, že to první větou začíná a poslední končí. Pak snad, když to někdo přečte pozorně....nemůže mít takové komentáře. Naschvál nikoho nejmenuju. Nechci se nikoho dotknout...

18 Kočka Kočka | E-mail | 14. února 2012 v 15:53 | Reagovat

Hm, úžasné kecy. Spousta lidí lásky není schopno a přesto by neradi zůstali sami. Z různých důvodů i třeba z těch, že si myslí, že ta potřeba kontroly nad druhým  a jiné krásy, láska je. článek nahoře je obvyklej filozoficcko-mystickej blábol-" jak by to mělo být". častokrát to tak není a není to " špatněů, je to realita.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.