"Loď na obzoru"

13. ledna 2011 v 9:52 | Jiří Woodman |  Dutá Země

kjhxf

Loď na obzoru, je jeden z nejběžnějších optických klamů, který vám vzápětí vysvětlím. Když se budete dívat z kapitánského můstku směrem, kde radar ukazuje loď ale vy ji ještě nevidíte, dobrým dalekohledem z určité výšky na moře, na "horizontu" se vám po chvíli zjeví loď ,která pluje směrem k vám. Po chvíli se sníží a jsou vidět jen stěžně. Bylo by ideální, kdyby ze stejného místa jako prve vyplula další loď, aby jste měli srovnání cca po 5 km. Vzdálenější loď uvidíte sice menší, ale celou, kdežto z bližší lodě uvidíte vrchní půlku. Místu, kde se spojuje obloha s mořskou hladinou říkáme horizont a zde je třeba začít. Nebe je modré z toho důvodu, že vzduch obsahuje částice vody a první spektrum duhy je modrá. S východem slunce, se tato modř rozlije po obloze a znemožní nám vidět "hvězdné nebe". Stejně tak nám zrcadlový efekt modrého spektra znemožňuje vidět dál do dálky. Existuje ale fenomén, se kterým jste se jistě všichni setkali a to je fenomén "vypršených mraků", kdy je najednou vidět v dálce hora, která není vidět třeba celý rok. Nezpůsobuje to ani tak smog, jako zrcadlící se částice vody, obsažené v atmosféře.


Následující pokus byl udělán u Bodamského jezera.
Mezi Friedrichshafenem a Romanshornem se rozprostírá Bodamské jezero široké 11 km. Jezdí po něm trajekt, který na fotografii, podle časového plánu, je právě v půlce jezera. Fotografie odpovídá 800 mm teleobjektivu a je pořízena z místa, kde je vzdálenost hladiny od teleobjektivu 2.34 m. (Na vzdálenosti 11 km je zakřivení země právě 2,34 m)

cghj
Bodamské jezero


lkgjg


gdk

Výše uvedené obrázky myslím nepotřebují komentář, nutno však ještě dodat, že k pořízení dobrého snímku potřebujete kvalitní fotoaparát s teleobjektivem, určitou výšku nad hladinou a vypršené mraky. Poslední z jmenovaných je skutečně nejdůležitější a v praxi trvá jen několik okamžiků, než se voda začne znovu odpařovat a zrcadlení opět znemožní průhled na větší vzdálenost.

cghj

Tady máte ještě jednou na výběr, vrchní půlka obrázku ukazuje zakřivení paprsků v závislosti na prostoru a spodní půlka klasiku školní geografie.

gjgj

xfin

 Tak co myslíte?   :-)

Připravil jw.
 

29 lidí ohodnotilo tento článek.