Falešný útok a virtuální válka

6. ledna 2011 v 16:54 |  Články
15.04.2010 20:54

Převzato -

"Falešný útok (False flag operation) je tajná operace vedená vládou, korporací nebo jinou organizací, která je navržena, aby se jevila tak, že je provedena někým jiným." (Wikipedia)
Tento taktický manévr představuje poměrně značnou hrozbu s tím, jak je s oblibou používán a jak je stále snadnější ho při současných možnostech provést.
Jako první případ použití této taktiky mě napadá v souvislosti s útokem Hilterových vojsk na Polsko v roce 1939. Válka proti Polsku začala tím, že německý oddíl (pravděpodobně SS) převlečený za polské vojáky podnikl fingovaný útok na německé struktury. Místo akce bylo upraveno tak, aby budilo zdání násilného střetu a bylo tam dokonce pohozeno mrtvé tělo jednoho vězně navlečené do uniformy polského vojáka. Z rozhlasové stanice Hitlerovi agenti odvysílali v polštině dohodnutou zprávu o obsazení vysílače Poláky. Hned příští den byl tento incident ve všech německých novinách a v rozhlase.
Tato událost se stala podnětem a záminkou k "obranné" akci německé armády a okupaci Polska. Zdůvodněno to bylo ochranou Německa před polskými útoky. Propaganda tedy učinila z útočníka oběť a z oběti útočníka. Tato taktika se osvědčila a od té doby je používána. Málokdy se stává, že agresor nezakrývá své úmysly a otevřeně se vrhá do boje sám od sebe. Většinou je zde nějaký nastrčený důvod, který útok může ospravedlnit.
Exemplární false flag operací byla připravovaná ale nakonec neuskutečněná Operace Northwoods z roku 1962, jež měla získat podporu pro americkou invazi do Kuby. Podle uvolněných tajných materiálů měla CIA a armáda provést koordinovanou sérii akcí, které měly vyvolat vojenskou odpověď proti Kubě. Součástí plánu byl útok amerických vojáků v přestrojení za Kubánce na americkou základnu Guantanamo, zároveň prostřednictvím rádia se mělo vybízet k útokům na americké síly, simulovat výbuchy údajných kubánských střel a nastražených trhavin, dále mělo být provedeno zadržení kubánských (přátelských) vojáků připravujících se k invazi a další. Nakonec měla být odpálena nastrčená loď a mělo to být přisuzováno kubánské agresi, nebo mělo být použito letadlo podobným způsobem.
Velmi důležitý je podrobně vylíčený postup, jakým má být simulován útok na americké civilní letadlo:
Nejprve má být vybrán letoun shodného typu jako je vybrané civilní letadlo. Má být přebarven a upraven, aby byl nerozeznatelný od originálu. Po dohodě se spřízněnou leteckou společností má být původní letoun nahrazen falešným a učiněn připraveným k odletu. Do letadla nastoupí najatí vojáci převlečení za obyčejně pasažéry. Letadlo podle letového řádu vzlétne a následně přistane na vojenské základně. Tam dojde k odmaskování letadla a vojáci-pasažéři vystoupí a jejich mise končí. Místo toho vzlétne falešné letadlo naplněné výbušninami a bez pasažérů. V dohodnutou chvíli vyšle signál "May-day" a ohlásí, že je pod útokem kubánských vojenských letadel. Následně je letoun odpálen.
Úspěšně provedená operace Northwoods by učinila z Kuby agresora a dala by americké armádě možnost provést odvetnou akci.

Operace typu false flag může být provedena v podobě teroristických útoků. Hrozbu terorismu používal pro své politické účely jako první v moderní době opět A. Hitler. V roce 1933 nacisté zapálili budovu parlamentu-Reichstag, obvinili z tohoto činu německé komunisty a začali je ve velkém pronásledovat. Bylo rozhlášeno, že komunisté se chystají učinit převrat, a že plánují používat teroristických prostředků. Byl vyhlášen výjimečný stav a byla vydána nařízení, která pozastavovala některá občanská práva a některé články ústavy a která měla ochránit německé obyvatelstvo před komunistickými teroristy. Hitler se tímto způsobem vypořádal se svými politickými oponenty a otevřel si cestu k moci.
Od 30. let i J. V. Stalin používal tento osvědčený nástroj likvidace politických protivníků a vehementně potíral teroristická centra a odhaloval spiknutí kontrarevolucionářů ve své zemi. Stalin v roce 1934 prosadil zákon o "teroristických organizacích a teroristických činech", jehož jménem bylo dovoleno osoby podezřelé z terorismu vyslýchat, obžalovat a vykonat nad nimi trest smrti popravením bez odvolání nebo advokáta, a to do deseti dnů. Údajně bylo ve válce proti teroru popraveno až 700000 lidí. Buď byl Sovětský svaz skutečně skrz na skrz prosáklý trockistickými infiltrátory a oportunisty, nebo touto cestou Stalin úspěšně likvidoval jemu nepohodlné osoby.
Když se vrátíme do současné doby, tak lze vidět, jak se operace false flag spolu s válkou proti terorismu nápadně sbíhají v událostech z 9. září 2001. Je to zjevně další z řady tajných operací prokazující všechny typické znaky falešného útoku. Není to první ani poslední akce bezpečnostních služeb tohoto stylu a je jen otevřenou otázkou kolik ze všech teroristických útoků na celém světě za posledních několik desetiletí bylo akcemi skutečných šílenců s bombami a kolik z nich bylo plánováno strategickými plánovači z centrál zpravodajských služeb zainteresovaných států. Jeden prokázaný případ účasti na takové operaci je z roku 2005, kdy irácká policie zadržela dva vojáky elitních britských jednotek, kteří převlečeni za Araby stříleli z jedoucího auta po civilistech. Na nátlak Velké Británie byli vydáni a unikli odsouzení.
Podobně tomu může být s proslaveným Usamou bin Ladinem, který docela dobře nemusí existovat, aby proti němu mohlo být pořádáno tažení a osvobozovací akce. Může se jednat o jakéhosi virtuálního nepřítele, který bude unikat z jedné země do jiné a až nezbude jediná nezávislá země, tak se třeba přestěhuje do vesmíru, aby odtamtud podnikal další ohavné teroristické útoky.
Falešný útok pro nás pro lidstvo a pro naši budoucnost představuje nebezpečí s tím, jaká je naše neschopnost rozlišit pravdu od lži. Snadná manipulovatelnost je naší slabinou a operace false flag závisí především na dezinformaci a manipulaci. Falešný útok je potřeba brát jako skutečnost, na kterou musíme být připraveni a musíme umět rozlišit útočníka od napadeného a rozpoznat falešné triky zpravodajské hry v pozadí události.
Je potřeba být stále obezřetnější s tím, jak vyspělými se stávají současné technologické možnosti. Média, přes která můžeme sledovat nějaký konflikt, nám mohou podávat zkreslený obraz skutečnosti, mohou stranit jedné straně, nebo mohou vytvořit obraz konfliktu, který je virtuální. A zde je další hrozba, která by se dala pojmenovat jako virtuální válka.
Možná v blízké budoucnosti budeme konfrontováni s událostmi, které si nebudeme moci snadno ověřit a nebude záruka, že se prezentované události skutečně odehrávají.
Zpravodajství tak může vysílat záběry z války, která ve skutečnosti neexistuje, nebo naopak nějaký konflikt zamlčet. S pomocí technologie a příslušného zařízení by dokonce mohlo být možné vykonstruovat útok z vesmíru. Kdyby se na televizních obrazovkách objevily záběry mateřské vesmírné lodi vysílající smrtící paprsek na Empire state building, ať už by se jednalo o skutečnost nebo ne, nebyli bychom schopni to rozpoznat. Možná, že příští 11. září přijde z vesmíru.
Nakonec je zde hrozba použití falešného útoku na třetí státy, tak aby jeden stát rozpoutal konflikt mezi dvěma jinými. Stejně jako mohou jednotky státu podnikající tajnou operaci zaútočit na vlastní struktury, aby vytvořily podmínky pro odvetnou akci, mohou v přestrojení provést útok na jiné státy a vyvolat mezi nimi konflikt, aniž by se zde plánovaly angažovat.
Pokud tedy v následujících letech budeme svědky nenadálé agrese, měli bychom střízlivě vyhodnotit, jestli se nejedná o falešný útok a posoudit účel a dopady takového skutku a komu poslouží. Pokud v budoucnu dojde k válečnému konfliktu mezi Íránem a Izraelem nebo Indií a Pákistánem, budou zde jistě využity zmíněné "špinavé" taktiky a informace budou s největší pravděpodobností překrucovány. Bude obtížné udržovat si věrný obraz situace a nenechat se vodit za nos. Nezapomeňme, že úmyslem falešných útoků bývá učinit z oběti agresora a z agresora oběť. A že slova jsou jen slova. A krásná slova o míru a demokracii mohou zakrývat válečné tažení a zotročování.
Doufejme, že se žádných takových válek nebo hrozeb nedočkáme, pokud však ano, tak si můžeme být jisti, že v nich budou mít false flag operace, virtuální útoky a podobné taktiky stále větší význam.

Ladislav Zelinka

 

2 lidé ohodnotili tento článek.